Moje postřehy z prvotního užívání CANON EF 100-400mm f4,5-5,6L IS II USM
CANON EF 100-400mm f4,5-5,6L IS II USM
Tak nějak se to sešlo a uzrálo ve mně rozhodnutí vyměnit můj výborný stávající objektiv Canon EF 400mm f5,6L USM. Hlavními důvody, které mě k tomu vedly, byla absence stabilizátoru obrazu a proměnné ohnisko. Dále pak odolná konstrukce, která se bezesporu hodí. Ať chtě nebo ne stabilizátor obrazu je obrovský pomocník, který dokáže ušetřit cenný čas a zvláště pokud člověk fotí zvěř a hodně se u toho pohybuje (šoulačka). Co si budeme povídat, stativ je v tomto vcelku omezující záležitost. Většinou se mnou objekty mého snažení nemají tolik trpělivosti, abych si mohl zakleknout a rozložit stativ, pokud o nich tedy nevím dříve než oni o mně. Další věcí je to, že pokud mi například před fotoaparátem na stativu zavází nějaká překážka, tak je jednodušší vzít objektiv do ruky a najít si mezi vegetací mezírku s objektivem v ruce. O tom, že se ke mně zvíře přiblíží natolik, že už ho do hledáčku nevtěsnám, ani nemluvím. Takových setkání jsem již zažil spousty a někdy se mi naštěstí podařilo přehodit objektiv na zoom 70-300mm. Viz níže.
Bez něhož by některé fotky prostě nevznikly a nebo by byla zvířata nějak ořízlá, což nemám moc rád. Dost často je ovšem přehození objektivu nemyslitelná záležitost, už jen z toho důvodu, že je většinou uložený v batohu a zvíře bych si jednoduše zradil. Pokud je člověk schovaný v krytu, je přehození objektivu jednodušší záležitost, ale i tak si zvíře můžu jednoduše zradit tím, jak budu objektiv vystrkovat z okénka. I z tohoto důvodu jsem se rozhodl objektivy vyměnit a nahradit je canonem 100-400mm nové generace.
Proč právě Canon EF 100-400mm f4,5-5,6L IS II USM
V poslední době se na trhu objevilo vícero konkurenčních zoomových objektivů v této třídě, jako TAMRON SP 150-600 DI VC USD, SIGMA 150-600 DG OS HSM SPORT a její sestřička SIGMA 150-600 DG OS HSM CONTEMPORARY. Takže rozhodování nebylo nejjednodušší. Neříkám, že mě tyto objektivy nelákaly, po pročtení recenzí a zkouknutí fotografií na internetu, jsem byl docela na rozpacích, jestli některý z těchto objektivů pro mě nebude ideální. Popravdě mě lákalo i delší ohnisko. A další věcí byla i nižší cena proti canonu. Předem podotýkám, že žádný z nich jsem neměl v ruce, ale když jsem viděl za výlohou výše uvedený Tamron, tak mi proti mému canonu připadal tak trošku jako plastová hračka (subjektivní vizuální pocit). Ale jak se říká, zdání klame. Jistě to jsou všechno skvělé objektivy, ale u mě nakonec přeci jen zvítězil canon, u něhož mě oslovila odolná konstrukce, malé rozměry v zasunutém stavu, čož ušetří i místo ve fotobatohu, nižší váha, menší průměr na filtry, nejkratší zaostřitelná vzdálenost, díky níž se univerzálnost tohoto objektivu ještě dále zvyšuje (focení menších živočichů - plazi, větší hmyz atd.). Nakonec jsem tedy sebral odvahu, úspory a Canon objednal.
První dojmy
První použití
Klíčové vlastnosti
Stabilizátor obrazu
Ten je asi největším přínosem tohoto objektivu. S jeho pomocí je člověk v přírodě opravdu mobilní a ve spoustě situací dokáže plně nahradit stativ. Samozřejmě není všemocný a jsou situace, kdy je prostě lepší stativ použít. Zvláště tam, kde bude člověk trávit více času na jednom místě a ne šoulat krajinou. Ono držet tohohle drobečka v ruce delší dobu není zrovna med, i když s jinými skly to bude ještě horší. Další velikou výhodou je výborná účinnost stabilizátoru. Když se člověk hodně snaží, dokáže z ruky udržet i opravdu dlouhé časy 1/10.
Na fotografii 1/8 z ruky v sedě. Když tak na tu fotku koukám, musím utřít prach. :-)
Stabilizátor má tři módy. Standartní mód, kdy stabilizuje ve všech osách stále. Dále mód pro panning - je škoda, že objektiv nemá automatické rozpoznávání panningu, občas by se to docela hodilo. Dále je tu třetí mód, který jsem ještě nezkoušel, a to je stabilizace jen v momentě expozice ve všech osách jako první mód. Tento mód šetří baterii. Dále má objektiv automatická rozpoznávání stativu, kdy by se měl stabilizátor vypnout. Ale zde mi přijde, že i tak se stabilizátor při namáčknutí spouště vždycky zapne. Každopádně je při přiložení ucha k objektivu slyšet, jak si IS ševelí. Takže mi přijde, že funguje i na stativu. Vliv stabilizátoru na roztřesení obrazu jsem nepozoroval. Zde by směřovala spíše otázka na zkušenější kolegy, jestli mají se stabilizací na stativu nějaké zkušenosti nebo ji vždy vypínají. Jelikož jsem doteď měl objektiv bez IS, tak to nedokážu dost dobře posoudit.
Konstrukce a odolnost objektivu
Co se týká konstrukce objektivu, tak té není moc co vytýkat. Vše lícuje, tak jak má, nic se neviklá a žádných vůlí jsem si také nikde nevšiml. Snad jen jednu výtku bych měl. Ta je směřována na stativovou patku. Její konstrukce je zcela nového typu a dá se sejmout, aniž by se musela sundávat celá objímka. Bohužel toto místo bude nejspíš asi největší slabinou, protože hned ze začátku se mi stativová patka viklala. Myslel jsem si, že to je nějaká konstrukční chybka, protože nejdřív nešla dotáhnout, ale nakonec se ukázalo, že se povolila destička pod stativovou patkou, do které se šroubuje samotná patka. Po dotažení čtyř minišroubků bylo vše ok. Uvidíme jestli se to bude i nadále povolovat.
Další věcí, o které se chci zmínit, je odolnost objektivu. Podle prospektů a informací na internetu by měl být objektiv odolný vůči prachu a stříkající vodě, ale tuto skutečnost nedokážu dost dobře posoudit, protože na techniku bývám hodně opatrný a v dešti přece jen raději použiji pláštěnku, zvláště když nemám utěsněné tělo, i když i to by mělo také něco vydržet. Ale snad mu sem tam nějaká kapka vadit nebude.
Co se týká odolnosti proti prachu, tak tady to bude horší. Přeci jen je to objektiv s konstrukcí, kdy se přední část vysouvá z tubusu ven a dost dobře nevím, jak mají kluci z Canonu vyřešené nasávání vzduchu do objektivu. Kolem vysouvané části je sice prachovka, která je hned při prvním pohledu zepředu patrná, ale i tak musí do sebe objektiv někde nasávat vzduch. Přeci jen se při vyzoomování na maximální ohnisko hodně zvětší. Nevím jestli jsem měl štěstí na kus, který má vadné nějaké těsnění nebo co, ale po třech týdnech používání mám za přední vstupní čočkou usazené prachové částice a podotýkám, že v nějak extrémně prašném prostředí jsem nefotil (třeba motokros na suchu). Pouze běžný pobyt v přírodě a kvetení stromů, takže pyl všude, kam se podíváš, i když to už by se také dalo považovat za prašné prostředí(batoh jsem měl celý žlutý). Prach je v místě mezi první a druhou skupinou čoček, které se vůči sobě pohybují, tímto pohybem zákonitě v tomto prostoru musí vznikat podlak a tedy i nasávání určitého množství vzduchu. Nebýt prachovky byla by situace pravděpodobně o dost horší. Na kvalitu kresby bude mít trochu prachu malý nebo vůbec žádný vliv, ale u objektivu v této třídě a cenové kategorii, který se tím i navíc chlubí, to zamrzí. Už jsem psal dotaz na tuto skutečnost do servisu AWH a čekám na stanovisko. Uvidím co se z toho vyvrbí.
Optický výkon
Tak tady nemám objektivu co vytknout, po optické stránce je vskutku perfektní, na všech ohniscích. Zase samozřejmě nemohu posuzovat s jinými výše zmíněnými objektivy, jelikož jsem je nikdy neměl v ruce. Až tedy na Canon EF 400mm f5,6L USM, s nímž už mám opravdu hodně nafoceno a jen mohu říct, že je to skvělý objektiv, který prostě nezklame a ne nadarmo je stále velmi hojně používaný. Nový CANON EF 100-400L IS II USM, se mu plně vyrovná a možná bych si i troufl říci, že ho po optické stránce i překonává. I když je to zoom, tak těch dvacet dva let vývoje je tam prostě znát (CANON EF 400mm f5,6L USM se vyrábí od roku 1993). Ostros objektivu je výborná a jakékoliv fotografie, které zde budou u tohoto článku z toho objektivu prezentovány, jsou naprosto bez doostření jen proto, aby bylo vidět co objektiv umí.
Rozostření popředí a pozadí je z mého pohledu vynikajíc,í i když to samozřejmě nebude labůžo jako z pevných světelných objektivů. Další ukázka na fotografii kosa viz výše.
Bokeh je díky devíti lamelové cloně, také velmi pěkně vykreslen. Kvalita fotky nic moc, ale pro ukázku bokehu postačí.
Chování v protisvětle jsem zatím moc nezkoušel, ale jednu fotografii jsem pořídil. Slunce bylo částečně v záběru v horní části snímku a objektiv si s tím poradil se ctí. Po nějakém odlesku není ani památky. Je vidět, že vnitřní antireflexní vrstvy fungují velice dobře. Snímek je jen ilustrační a na šum také moc nekoukejte. :-)
Takže co se podle mého názoru týká optického výkonu, není objektivu moc co vytýkat. Nemám sice zkušenosti s lepšími objektivy, řekněme z té profi třídy, ale CANON EF 100-400L IS II USM patří jednoznačně k tomu nejlepšímu, co jsem měl doteď v ruce.
Ovládání
Všechny ovládací prvky jsou rozmístěny pěkně po ruce. Slabší kroužek pro ovládání ostření jde krásně plynule s příjemným odporem. Silnější kroužek pro ovládání zoomu je příjemně pogumovaný a při nastavení jeho tuhosti na nejnižžší úroveň jde krásně plynule bez nějakého zadrhávání. Při nošení na krku objektiv samovolně vyjíždí, ale již při mírném přitažení kroužku pro ovládání tuhosti zoomu je po problému a zoom jde i tak ovládat krásně plynule. Při přílišném dotažení zoomu má člověk při změně ohniska tendenci hledat, na kterou stranu má točit, ale v tomto případě jde spíše o zvyk a já jsem byl doteď zvyklý na TAMRON SP 70-300 Di VC USD, kde se zoomovacím kroužkem točí na opačnou stranu než u canonu. Přepínače jdou tak akorát ztuha, aby si je člověk omylem nepřepínal, s čím jsem měl problém u výše zmíněného Tamrona.
Autofokus
Autofokus je z další silná stránka tohoto objektivu. Přesnost autofokusu je výborná. Nepozoroval jsem žádný back/front fokus. Rychlost autofokusu je také na dobré úrovni, rozhodně rychlejší než na výše zmíněném Tamronu. Proti Canonu EF 400mm f5,6L USM je Canon EF 100-400L IS II USM o něco pomalejší, zvláště potom v plném rozsahu ostření, což je vlastě docela logické, když musí projet mnohem větší rozsah. Při zapnutí omezovače ostření se zaostřování zrychlí. Ale na srovnatelném ohnisku je přeci jen o něco rychlejší pevný objektiv, samozřejmě že s jiným tělem by mohla být situace jiná, ale to bohužel nemohu vyzkoušet. Rychlost ostření jsem zkoušel pouze tak, že jsem nechal nasazenou krytku, nastavil nejkratší možné zaostření a nechal projet rozsah do nekonečna a zpět. A pak zaostření na krabičku s textem ze vzdálenosti přibližně čtyř metrů z minimálního možného zaostření a z nekonečna, u zoomu s omezovačem i bez. Ondřej Prosický rychlost autofokusu ve svém zhodnocení tohoto objektivu vyzdvihoval a srovnával ji s rychlostí pevné EF 400mm f2,8L IS II USM, což bude zapříčiněno i použitím špičkových těl. www.naturephoto.cz/fototechnika/objektivy/574-canon-ef-100-400mm-f-45-56-l-is-ii-usm.html - odkaz na recenzi od pana Prosického. Navíc je jasné, že autofokus u tohoto zoomu musí být mnohem univerzálnější, když musí pokrýt takový rozsah ohnisek. A navíc si myslím, že v reálných podmínkách venku bude rozdíl v rychlosti nepatrný, což jsem si už vlastě vyzkoušel a rozdíl jsem nepozoroval. Co mě vcelku překvapilo je, že pokud je ostření zapnuté na plný rozsah, to jest od 98cm do nekonečna a nastavené řekněme na dva metry, objektiv vždy zajede nejdříve do nejkratšího zaostření a pak teprve jede tam, kam má, což zase může být způsobeno starším tělem. V omezeném rozsahu se to nestává. Určitě bude tedy hodně záležet na ostřících schopnostech těla a můj EOS 50D je už přeci jen dědeček.
Klady - rozměry a váha, rychlý a přesný autofokus, výborný stabilizátor obrazu, optický výkon, ostření od 98cm, univerzálnost
Zápory - hlavním záporem je cena, vnikání prachu za první skupinu čoček, což může být problém jen mého kusu
Závěr
V žádném případě nemůže být pochyb, že v ruce držíte opravdu výborný objektiv, který svým zpracováním dává pocit jistoty, že něco vydrží. I když své mouchy, o kterých jsem se zmínil výše, má. Největším problémem, který tento objektiv bude v současné době mít, je asi konkurence i vzhledem k jeho ceně. Trh už dnes není jen o tom, že vládne Canon s Nikonem, ale i konkurence dokáže postavit dobré zoomové objektivy v této třídě viz Tamron a Sigma a to i za přijatelnější peníz. Pěkně šlapou lídrům na paty, což pro nás uživatele může být jedině dobře. Své zájemce si ale i tak určitě najde. Věřte, že i já jsem se kroutil, když jsem ho platil. :-) Obrovskou výhodou tohoto skla je jeho univerzálnost, kdy s ním pokryjete velké spektrum fotografických žánrů, ať už je to wildlife, sport, krajina, makro větších živočichů, ba dokonce i portréty a lidé všeobecně. Na wildlifefotofóru jsem se setkal s diskuzí, kde se do sebe respondenti pustili, že vám tyto objektivy znemožní nebo ztíží pořízení fotografií. Částečně je to jistě pravda, ale jak to krásně napsal fotograf Jan Moučka (na fóru jako Mouka) ,,Jde o to být u toho" a to i v případě, že půjdeme domů bez vytoužené fotografie, protože naše zážitky nám nikdo nevezme, alespoň budeme mít co vyprávět a šanci máme vždycky. Jde hlavně o důležitou souhru okolností, znalostí a nakonec i trochu toho štěstí. Nepovažujte tento článek za nějakou plnohodnotnou recenzi, na to jsou určitě povolanější lidé. Jde spíše o vlastní postřehy zapáleného amatéra, které se mohou někomu dalšímu hodit při rozhodování o pořízení techniky. Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké je se rozhodnout. Ještě jednou upozorňuji, že fotografie dole pod článkem jsou bez úprav a hlavně bez doostření, doostření přímo ve fotoaparátu bylo nastaveno na 0.
Dobré světlo všem a fotolovu zdar...
